S ropnými produkty se setkáváme denně. Statistiky uvádějí, že průměrný člověk se za den setká s až čtyřmi tisíci produktů vyrobených z této suroviny. Na produkci ropy je založené bohatství mnoha států a jedná se o ekonomicky nejdůležitější nerostnou surovinu.
V poslední době se stále více mluví o jejím nedostatku. Ropu řadíme mezi neobnovitelné zdroje, takže tušíme, že jednou ropné vrty vyschnou. Otázkou je však kdy.
Pozůstatek dávných dinosaurů
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď a dohady o konci ropného průmyslu trvají více než dvacet let. Zdroje ropy se dělí na konvenční a nekonvenční a o původu ropy existují hned dvě teorie.
Většina současné ropy vznikla přeměnou organické hmoty. Působením vysokého tepla a tlaku se živočišné a rostlinné zbytky přeměňují na kerogen, který se následně transformuje na černé zlato.
Tuto teorii o vzniku ropy narušuje Mendělejevova hypotéza tvrdící, že část ropy pochází z těžkých kovů, na které působí přehřátá pára. Tuto vědci nazývají jako anorganickáou. Teorii ovšem odmítají geologové – ti tvrdí, že něco takového v přírodě není možné.
Mezi nekonvenční zdroje patří ropa získaná jinak než běžným těžením. Patří sem například:
· dehtové písky,
· ropné břidlice,
· biopaliva,
· depolymerizovaná organická hmota.
Spotřeba ropy stoupá
O tom, že spotřeba ropy dosáhla závratných výšek, svědčí statistiky. Průmyslová odvětví za den spotřebují více než 97 milionů barelů ropy – to je více než 14 miliard litrů ropy denně.
Podle světových statistik jsme za loňský rok vyprodukovali pouze 88 milionů barelů. Nejvíce vyprodukuje těžební pole Ghawar v Saudské Arábii, které najdete na pobřeží Perského zálivu a tvoří 6,5 procenta denní produkce.
Poptávka převyšuje nabídku – nastává ropný zlom?
Momentu, kdy spotřeba ropy převyšuje její produkci, se říká ropný zlom. V tomto momentu těžba dosahuje maxima a dochází k jejímu postupnému poklesu a definitivnímu vyčerpání nerostného bohatství.
V rámci ropného zlomu mluvíme o konci tzv. levné ropy. Nabídka se dramaticky sníží a cena ropy raketově stoupne. Ropa se stane doslova černým zlatem, které patří pouze několika vyvoleným magnátům.
Vysoká cena ropy a příliv financí do těžebního průmyslu ale ropný zlom odvracejí. Díky novým investicím se nacházejí nová ropná ložiska – například v Severním moři. Těžba ropy na stávajících ložiscích se navíc díky novým investicím zefektivní, čímž se bod ropného zlomu oddálí.
Těžba ropy se reguluje, alespoň někde
Objem vytěžené ropy regulují tzv. těžební kvóty. Ty stanovuje nadnárodní společnost OPEC, která sdružuje třináct států, jejichž export přesahuje spotřebu.
Společnost vznikla v roce 1960 a založily ji státy Irák, Írán, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela – tehdejší největší ropní exportéři. V současnosti společnost tvoří 13 států, které kontrolují 75 procent objemu ropy po celém světě.
Je to právě OPEC, který stanovuje těžební kvóty pro jednotlivé státy. Snížením těžebních limitů se koriguje nejen produkce ropy, ale také její cena. První těžební limity společnost stanovila v roce 1973 a ihned poté nastala první ropná krize. Členské státy snížily produkci ropy o 5 procent a její cena až 4 × stoupla. Nejvíce na tom vydělaly právě členské státy OPEC.
Dojde ropa nebo ne?
Tato otázka je složitější, než se na první pohled zdá. Současné průzkumy uvádějí, že v rezervách se nachází přibližně 1 biliarda barelů ropy. Toto číslo ale vůbec nemusí odpovídat realitě.
Dva časopisy World Oil a Oil and Gas Journal každoročně vydávají odhady o ropných zásobách. Čísla získávají na základě tvrzení vlád států, které ropu těží. A v tom je právě ten problém.
Podle nezávislých konzultantů mají totiž všechny státy důvod lhát. V 80. letech 20. století OPEC rozhodl o těžebních kvótách podle toho, kolik mají státy ropných rezerv. Jednoduše řečeno – čím více máte rezerv, tím více můžete těžit.
Reakce jednotlivých států se dala čekat – státy uměle navýšily ropné rezervy. Například Kuvajt nadsadil čísla o více než 200 procent oproti původním odhadům. Reálné odhady o zásobách ropy jsou tak podstatně nižší.
Ropa dojde do 70 let
Poměrně střízlivé teorie přináší český geolog Václav Cílek ve své knize Nejistý plamen: Průvodce ropným světlem. Ten odhalil tři předpovědi podle toho, kolik ropného bohatství státy skutečně ukrývají.
· Negativní předpověď tvrdí, že máme přibližně 1 bilion barelů ropy. V takovém případě nám ropa vystačí přibližně na 30 let.
· Realistická předpověď hlásí, že v ropných nádržích se nacházejí 2 biliony barelů. Potom nám ropa dojde přibližně za 40 let.
· Optimistická předpověď předvídá ropné zásoby o objemu 2,6 bilionů barelů a další miliardu v nekonvenčních zdrojích jako ropné písky a břidlice. Jaká je prognóza? Ropa dojde nejdéle za 70 let.
Vnuk bude jezdit na velbloudu?
Václav Cílek ve své knize říká: „Mají Arabové pravdu, když říkají: Děda jezdil na velbloudu, otec řídí auto, syn létá letadlem a vnuk bude jezdit na velbloudu?“
Kolik se na světě nachází ropných rezerv nikdy nezjistíme. Předpokládá se, že reálná čísla jsou menší než ta poskytnutá členskými státy. Důvod je jednoduchý. Více ropného bohatství láká investory, kteří státům půjčují levněji peníze.
Na otázku, zda dojde ropa, nedokážeme přesně odpovědět. Jedno je ovšem jasné. Až se to stane, vrátíme se zpět před rok 1853. V tento rok se v americké Pensylvánii otevřel první ropný vrt a započal éru moderní civilizace tak, jak ji dnes známe.